Dnešní Františkův pramen, ve středověku nazývaný Chebská voda, Městská nebo Slatinná kyselka, přinášel úlevu nemocným obyvatelům z okolí nejméně od počátku 15. století, jak dosvědčuje nejstarší dochovaná písemnost. Původně rejtarské vyjížďkové aleje, které lemovaly hlavní třídu, se staly ulicemi, francouzské parky se proměnily na anglické a město získalo svou charakteristickou zeleň. Zasloužil se o ni zejména zahradník Martin Soukup, a v další generaci i jeho syn. Zláštností je sladění archytektury jak barevně tak stylově. Novinkou je termální koupaliště na okraji města Aquaforum.